Tragický začátek nás stál domácí body s Devils

07.02.2011, 00:02 | Reportáž ze zápasu | Míra Vyskočil

Velikost textu

Dva zápasy během dvou dnů - takový byl tento víkend hokejistů Montrealu Canadiens. Oba zápasy se hrály v domácím stánku Habs, tedy v Bell Centre. Prvním soupeřem byli v sobotu Rangers z New Yorku a tím druhým poslední dobou asi nejméně vítaný návštěvník v této aréně, New Jersey Devils. Těm se totiž v Montrealu nebývale daří a i když letošní sezónu mají zatím hodně mizernou, po změně trenéra se hra i výsledky začaly podstatně zlepšovat. Takže pro domácí hokejisty, mající v nohou nelehký zápas z předešlého dne, žádná procházka růžovým sadem...

Vítězná sestava se nemění a tohoto osvědčeného receptu se pro tento zápas držel i kouč Martin, když na led vyslal do puntíku stejné mužstvo jako v sobotu. Ovšem začátek utkání byl diametrálně odlišný od toho sobotního a, bohužel, pro domácí přímo tragický! Z první střely na branku jsme inkasovali - v druhé minutě zmatek v naší rozehrávce korunoval Gill, který de facto namazal Zubrusovi a ten sám před Pricem nezaváhal - 0-1. Tohle samozřejmě Habs řádně zmrazilo. Ovšem za tři minuty bylo ještě hůř - White nahodil od modré puk na naší bránu a směr jeho letu změnil, trochu se štěstím, těsně před Pricem Kovalčuk a bylo to 0-2...! Pro hosty začátek jak ze říše snů, pro domácí hodně ledová sprcha! A z té se dostávali hodně těžce. Nemít v brance Priceho, asi by bylo během pár minut rozhodnuto definitivně - takhle jsme ještě mohli živit naději na obrat. Martin znovu sáhl ke svému oblíbenému míchání se sestavou a prohodil první dva centry, do Plekancova útoku navíc poslal Pouliota. Přestáli jsme oslabení při vyloučení Paciorettyho a sami pak dostali možnost přesilovky v třinácté minutě. Jak víme, to je v poslední době naše asi nejbolavější místo. Přesto jsme jí sehráli velmi dobře a vytvořili si minimálně tři gólové šance - bohužel, naše střelecké trápení pokračovalo a jak Gionta, tak Pacioretty neuspěli, Brodeur tradičně v Bell Centre září... Do konce první části se již nic závažného nepřihodilo, i díky tomu, že naše hra při plném počtu hráčů na ledě pokračovala v trendu posledních dvou zápasů - tedy tragický přechod do útoku, založený jen na nahazování puků, a téměř neexistující koncovka...

Do druhé části vystřídal v brance hostí Brodeura, který se zranil při jednom ze zákroků, Hedberg a Canadiens možná vycítili možnost vrátit se do zápasu. Bohužel, nedokázali vyvinout žádný tlak, z kterého by mělo udeřit. Naopak, s lehkostí hrající hosté navýšili své vedení na tři góly, když se po střele Volčenkova dostal k pohodlné dorážce Zajac - 0-3! To už vypadalo téměř na ručník... Naštěstí se v sedmé minutě přiklonilo štěstíčko i na naší stranu - Gomez zavezl puk do pásma, dal za sebe do tandemu Subbanovi, jehož nepřesná střela z první trefila Kovalčuka a zapadla za záda překvapeného Hedberga - 1-3. Jak to tak bývá, aktivita mužstva, které vsítí gól naděje, se zvýší, což platilo i v tomto případě o Habs. Bohužel, zbylo jen u aktivity, žádná velká šance nepřišla, spíš bylo k vidění opět spousta nepřesností. To Price na druhé straně se musel činit mnohem víc. Z nudy na naší straně vybočila jen pěkná akce po ose Kosticyn-Plekanec-Pouliot, ale posledně jmenovaný netrefil po krásné přihrávce puk před poloprázdnou brankou... Následovala přesilovka hostí, v které nám zle zatápěli - naštěstí Price všem střeleckým pokusům odolal a po jejím konci následovala dost divoká pasáž. Odstartoval jí velkou šancí Gionta, který svou teč nenasměroval mezi tyče, aby se chvíli nato řítili po chybě tápajícího Ellera tři hostující hráči na jediného našeho obránce - naštěstí Kovalčuk zvolil pro Devils tu nejméně vhodnou variantu a Price jeho střelu kryl. Hned z protiútoku se řítil do útočného pásma Gionta, ale obránci Ďáblů se vrátili včas. To byl asi poslední zajímavý moment druhé třetiny. Ke konci této části jsme přece jenom dokázali hosty trochu přitlačit, ale přišlo mi, že jsme pořád něco vymýšleli místo jednoduchého zakončení.

Třetí třetina začala opět snahou Habs o korigování výsledku a velkou šanci k tomu měl Plekanec, který z mezikruží pálil jen do připraveného Hedberga, který však puk neudržel a před brankou se strhla mela, kterou ukončil hvizdem rozhodčí. Devils kontrovali střelou od modré, Price v pohodě kryl. Poté přišel menší zámek Devils, ovšem bez vážnějšího nebezpečí. To v šesté minutě na druhé straně to bylo o poznání zajímavější, při ostřelování Hedbergovy branky se Habs dostali minimálně do dvou výborných střeleckých pozicí, přičemž ta Giontova byla víc než stoprocentní - bohužel nic... O pár minut později přišla další zajímavá chvíle, kdy puk poskakoval Hedbergovi na zádech, aby se od nich odrazil do tyče a poté zůstal stát na brankové čáře... Následovala celkem nezáživná pasáž, kterou ukončila obrovská šance Devils, kdy v úniku dva na jednoho zakončoval Kovalčuk, ale Price se výborně přemístil a zneškodnil. Chvíli nato se opět snažili zahrozit domácí, ale Pouliot nestačil před Hedbergem tečovat přesně a dorážku už nestihl. S přibývajícím časem bylo jasně patrné, jak se vkrádá na hokejky Canadiens křeč a spousta nepřesností. Dvě minuty před koncem jsme sice zavřeli hosty v pásmu, ale opět to bylo jalové, stejně jako po celý zápas. A tak nám dal kalich hořkosti vypít až do dna Kovalčuk, který sice netrefil při naší power play prázdnou branku, ale byl v jasné pozici faulovaný a rozhodčí to posoudili jako technický gól - 1-4. Hotovo.

Zápas se bohužel pro nás nevyvíjel dobře už od samého počátku, kdy jsme vlastní chybou soupeři nabídli první gól a dostali následně trochu smolný druhý. Tím se dostal náš protivník na koně a dá se říct, že po většinu zápasu byl lepším týmem. My jsme měli jen takové chvilkové záblesky, jinak naše hra nestála za moc a prohráli jsme zaslouženě. Prostě klasický Devils v Bell Centre...