• Tým
  1. Soupiska
  2. Marodka
  3. Přestupy
  4. Realizační tým
  5. Bývalí hráči
• Zápasy
  1. Sezóna
  2. Přípravné zápasy
  3. Tabulka
  4. Rozpis utkání
  5. Bell centre
• Statistiky
  1. Základní část
  2. Play-off
• Historie
  1. Historie klubu
  2. Stanley Cup
  3. Legendy
  4. Kapitáni
  5. Rekordy
  6. Trofeje klubu
  7. Arény
  8. Trenéři
  9. Generální manažeři
  10. Montreal
  11. Vyřazená čísla
• Farma
  1. Sestava
  2. Město St. John´s
  3. Mile One Centre
  4. St. John´s IceCaps
  5. Realizační tým
  6. Archiv článků
• Fanclub
  1. Registrace
  2. Přehled členů fanclubu
  3. Pravidla členství
  4. Historie fanclubu
  5. Srazy s Tomášem Plekancem
  6. "Byli tam"
  7. Nejlepší pětka sezony
  8. Nejlepší hráč sezony
• Multimedia
  1. Fotogalerie
  2. Video
  3. Facebook
  4. Archiv článků
  5. Dotazovna
  6. Youppi
  7. Wallpapers
  8. Redakce
  9. Zajímavé odkazy
  10. RSS
• Eshop
  1.  

Vítězná šňůra pokračuje směle dál - po trochu překvapivé výhře v Buffalu jsme v pohodě zdolali Philadelphii.

Canadiens hrají poslední zápasy v úžasné pohodě, což se odráží samozřejmě i veAebischer odchytal proti Philadelphii svůj 100. vítězný zápas v NHL." alt="David Aebischer odchytal proti Philadelphii svůj 100. vítězný zápas v NHL." src="http://www.canadiens.com/_static/webupload/news/5482_3.jpg" /> výsledcích. Už osm zápasů v řadě jsme nepoznali hořkost porážky v základní hrací době, z čehož pět posledních utkání, včetně toho včerejšího, bylo vítězných! Určitě v tom hraje obrovskou roli forma našich gólmanů, především Hueta, ale i Aebischer včera dokázal, že umí tým podržet v rozhodujícím okamžiku. Na hráčích to pak zanechá velice pozitivní stopu v tom smyslu, že mohou hrát s větším klidem, když ví, že za zády mají gólmana, na kterého se mohou spolehnout.

Měrou vrchovatou to platilo hlavně v předposledním zápase na ledě letos výborného Buffala, kde ovšem Habs zahrát prostě umí - poslední dvě střetnutí jsme zde vyhráli. Jak jsem tedy již naznačil, opět perfektní a spolehlivý výkon podal Cristobal Huet, který čelil 44 střelám a za svá záda pustil jen dvě... Dalším důležitým a pro Canadiens letos už typickým faktorem byla hra v přesilovkách, když ze čtyřech možností, které jsme měli, jsme dokázali využít hned dvě - skvělá efektivita! A třetím potěšujícím faktem je určitě povedený návrat Chrise Higginse po zranění do sestavy. Jakoby na něm nebyla ta 18-ti zápasová herní pauza vůbec znát, vrátil se ve formě, kterou měl před zraněním.

Dá se říct, že výše vyřčené platilo i v nočním zápase, kdy do Bell Centre přijel naopak momentálně nejhorší tým celé NHL, Philadelphia Flyers. Ovšem v paměti domácích hráčů určitě ještě byl poslední zápas proti tomuto soupeři, kdy jsme také nastupovali doma po senzační výhře v Buffalu a Flyers nás rázně posadili na zem... Takže možná i s vědomím této blamáže přistoupili tentokráte Habs k zápasu zodpovědněji a odehráli jej celkem s jistotou CELÝ a ne jen jednu třetinu, jak tomu bylo právě v již zmiňovaném minulém zápasu proti Letcům. Výsledek utkání vlastně určila už první třetina, kdy se na ledě málokdy sešlo všech deset bruslařů. A protože hra v početní převaze byla jedním ze tří základních stavebních kamenů našich úspěchů v minulých zápasech, je nasnadě, že tomu tak bylo i tentokrát. Sice jsme na dva góly potřebovali šest přesilovek, ale na to už se za pár dní nikdo ptát nebude. Prvním úspěšným střelcem byl až v sedmnácté minutě Guillaume Latendresse, který se před brankovištěm rychle zorientoval a poslal puk pod padajícím Niittymakim do sítě - 1:0. To bylo v přesilovce 5-3 a v pokračující převaze 5-4 přidal druhý zásah Craig Rivet, který si s trochou štěstí vyměnil puk s Ryderem a z úhlu přesně trefil - 2:0. Skóre mohlo po první části vypadat ještě daleko lépe v náš prospěch, ovšem gólman Flyers chytal velice dobře. Nutno ale také poznamenat, že Flyers měli ještě za stavu 0:0 výhodu trestného střílení, které však Umberger totálně nezvládl. Kdyby však proměnil, kdoví, jak by se hra vyvíjela... Druhá třetina byla asi jedinou částí, ve které nám byli Flyers minimálně rovnocenným soupeřem a také jí dokázali vyhrát. Opět hrály hlavní roli speciální formace do přesilovek a oslabení. Nejprve se v početní převaze prosadili hosté a Knuble dorážkou snížil - 2:1. V poslední minutě tohoto dějství šel "za katr" Kovaljov, ale paradoxně nejprve udeřilo na druhé straně, než by se dalo očekávat. Po pár vteřinách přesilové hry hostů ujela trojice Markov-Bonk-Mike Johnson a posledně jmenovaný si na hranici brankoviště počkal s tečí na přihrávku od Markova - 3:1. To ale nebylo v této početní převaze vše - o dvacet sekund později totiž zaváhal před Aebischerem Rivet a Carter toho dokonale využil - 3:2. Za tohoto stavu se nastupovalo do poslední třetiny, kdy se hostující tým sice snažil o vyrovnání, ale když už k tomu měl příležitost, dokázal Aebischer to, o čem jsem mluvil na začátku - podržet v pravý okamžik. Svým spolehlivým výkonem tak přispěl ke svému stému vítěznému zápasu v NHL! Jinak si myslím, že jsme měli zápas už celkem pevně v rukou a chyběla jen uklidňující pojistka. Tu přidal šest minut před koncem po krásné křížné přihrávce Koiva přes střední pásmo Chris Higgins, který nadvakrát překonal Niittymakiho a spravil si tak reputaci po předchozí zahozené tutovce - 4:2. Hosté ještě pokoušeli štěstí při hře bez brankáře, ale mohli naopak sami inkasovat. Nestalo se tak a zápas tedy skončil poměrem 4:2 ve prospěch Canadiens.

I když podle výsledku by se mohlo zdát, že to byl napínavý zápas, podle mého soudu jsme hru režírovali my a po dlouhé době jsem téměř vůbec nebyl nervózní z toho, že bychom neudělali dva body. Hra z naší strany totiž vypadala dobře a sebevědomě. Pokud nám takový herní projev vydrží i v sobotu, nemusíme se Bostonu na jeho ledě vůbec bát, i když to rozhodně bude mnohem nepříjemnější soupeř, než včera Philadelphia.

Diskuse

archiv článků celá tabulka